V mailu mi přistálo něčí hodně emotivní sdělení. Nějaká paní popsala svou návštěvu v lékárně: „Stála přede mnou starší paní v důchodovém věku a když na ni přišla řada, tak předložila recept, paní lékárnice jí vydala léky a požádala o doplacení částky 1980,- Kč. Paní zůstala celá zkoprnělá a nemohla ze sebe vypravit ani slovo. Pak se rozbrečela, podívala se do peněženky a řekla, že tolik nemá. Otočila se a pomalu odcházela k východu. Paní lékárnice na ni volala, ať si vezme ten recept a že ty léky opravdu potřebuje. Paní se otočila a plačíc řekla : „K čemu mi budou léky, když nebudu mít na jídlo“ a pomalu odešla.Všichni přítomní ze sebe nemohli vydat jediné slovo a bylo vidět, jak je to hluboce zasáhlo.
Vím, že je to stará písnička - doplatky na léky a poplatky u lékaře nejsou nic nového - jak nám sdělila jistá poslankyně, důchodci se s bídou umí už srovnat – koneckonců, zažili horší časy.
Paní, která mail rozeslala, píše: „Jsem na naši zlodějskou vládu nasraná tak, že bych vraždila". Zní to hodně nadsazeně. Jenže já si chvíli předtím dočetl ještě jinou zprávu a po ní bych v tu chvíli „vraždil" asi taky. Minimálně politické a úřednické funkce. Ve východních Čechách dostala s veřejných peněz stotřicetimilionovou dotaci - tedy dar - firma, kterou ovládá bahrajnský šejch Chálid a firma Avomedia South z Belize, a to na sporný projekt obnovy lázeňského domu v Bělohradě. Opět jeden z desítek či stovek podobných šílených darů „spřáteleným" firmám.
Kam se poděl zdravý rozum? Prosím neslovíčkařme, nakolik jsou jednotlivé dotační tituly státní, krajské nebo evropské. Pravidla a koncepci spoluvytvářel stát (hlavně MMR) a peníze jsou jednoznačně nás, daňových poplatníků - nic z EU není zadarmo, vše zase zpět do evropské kasy nasypeme.
Také je v principu jedno, zda jde o vládu krajskou nebo centrální - každý odpovědný politik a úředník se musí chovat odpovědně k penězům, které mu nepatří.
Souhlasím, aby stát z našich peněz podporoval veřejně prospěšné projekty. A připomeňme, že pravidla na to, kdo dotace dostane, jsme vytvářeli hlavně my. Žádní „Bruselané".
Lázně jsou potřebné jako sůl pro mnoho lidí a jsou i obživou v regionech. Českým podnikatelům i pacientům ovšem stát podtrhává nohy omezením placení lázeňské péče. V lázních arabského šejka postavených za naše peníze se babička z oné zmíněné lékárny ani neohřeje.
Novináři občas bádají - levice, pravice nebo populismus. A co takhle místo ideologií zapojit zdravý selský rozum.
Tedy solidarita ano - ale s těmi, kdo to potřebují. Zaplaťme léky a lékaře například seniorům, kteří na zdravotní péči celý život vydělávali.
Nechápu mánii politiků a úředníků rozdávat stamiliony nejbohatším. To je samozřejmě řečnický obrat - stále jasněji se ukazuje, že tenhle systém sloužil a slouží z velké části jen k legalizaci rozkrádání a parazitování na veřejné kase.
Přitom místo pro dotace tu samozřejmě je - oblasti jako školství, zdravotnictví, vědecké instituce, hromadná doprava, infrastruktura - tady všude by se daly peníze vynaložit daleko více ve prospěch nás všech.
Blíží se další volby. Až vás budou vaši politici lákat, ptejte se, s kolika penězi v posledním volebním období hospodařili a co s nimi provedli.
Psal jsem, že kdo pro občany nic nedělal před volbami, nebude nic dělat ani po volbách. Patří to ještě doplnit - kdo peníze občanů rozhazoval před volbami, rozháže je i po volbách.
