Pane Charouzi, Vámi kritizovaný můj text zní a vyznívá trochu jinak - nejde v něm jen o daně, ale o to, že skutečně miliardáři vědí, že nic není zadarmo a zisk či slevu (na cokoli) si umí zařídit lépe a jistěji než prostý člověk. Napsal jsem: "Miliardáři mají nižší daně než střední třída. A proč? Protože slevu mohou zaplatit. Co asi může nabídnout ministru financí kominík nebo prodavačka ze supermarketu? To páni Bakala, Roman, Charouz už vědí, že miliardy nejsou zadarmo."

Celý text je možné nalézt zde http://okamura.blog.idnes.cz/c/218696/Vazeni-spoluobcane-nastvete-se.html

Myšlenka je prostá - bohatí a vlivní lidé sponzorují politiky a ti jim - jako celku - snižují daně či jednotlivcům často dopomáhají k dobrému byznysu. Přičemž  pro meritum věci není důležité, co zrovna ve Vašem případě Vám politici za Váš sponzoring dávají.

Pane Charouzi, děkuji Vám, že jste se mi v této souvislosti připomněl. A ze srdce se Vám omlouvám - člověk jako Vy skutečně nepatří mezi v textu uvedené osoby. Člověk přezdívaný "král tunelářů" by bezesporu  zasloužil nejen samostatný text, ale řekl bych, že nejlépe samostatný trestní spis. Tím se lišíte minimálně třeba od pana Bakaly. Exředitel ČEZu pan Roman svůj spis už zřejmě má.

Pokud jde o Vás, pane Charouzi, je pro mne zásadní to, co vím z veřejných zdrojů. Abych nebyl osobní, dovolím si citovat Wikipedii: "(pan Charouz) v roce 1994 založil společnost Charouz Holding, kterou začal mohutně úvěrovat z IPB a  začal se sbližovat s nejvyššími manažery IPB Jiřím Tesařem a Liborem Procházkou. Vazby jeho holdingu k bance se začínají zamotávat, banka s holdingem čile obchoduje. Holding například krátkodobě vlastnil velkou stavební společnost Vojenské stavby Praha a polovinu samotné IPB. V roce 1998 do IPB vstupuje Nomura a vztah IPB k holdingu začal být méně vřelý. Holding tehdy dlužil IPB před sedm miliard Kč. Charouz v roce 1999 zakládá Charouz Group a začíná do ní přesouvat majetek z Charouz Holding. Po krachu IPB dluhy přešly na ČSOB, která je začala aktivně vymáhat. Holding zaplatil jen 1,5 miliardy, zbylých 6 miliard bylo převedeno do státní ČKA.  V roce 2003 získala tento balík pohledávek za 570 milionů neznámá společnost ACT Investment, podle některých médií spojená s Charouzem. Ve státní ČKA zůstala ztráta přes 5,5 miliard Kč, Antonínu Charouzovi zůstala cenná aktiva (např. HC Sparta Praha nebo BPA)."

A pokračujme Respektem:

"Tato legenda českého automobilového sportu, výhradní dovozce vozů značky Ford a jeden z budoucích králů zdejších tunelářů si v roce 1994 pronajal kancelářský dům nedaleko pražské Florence. O pár měsíců později se do jeho domu nastěhovala i advokátní kancelář Miroslava Jansty a stala se dvorním právním poradcem Charouze při financování jeho podniků. Devadesátá léta byla skvělou dobou pro velké bankovní půjčky. S odstupem času už víme, že si u bank půjčovali hlavně ti, kteří byli s bankami nějak spojeni, a proto s tichým souhlasem vedení své úvěry nevraceli. Celkově tehdejší „úvěrová politika“ bank přišla daňové poplatníky na zhruba půl bilionu korun. Pár miliard z tohoto koláče si odkrojila i dvojice Charouz-Jansta. Především formou úvěrů v Investiční a poštovní bance. ... Šéfem banky byl sociální demokrat Jiří Tesař. Charouz a Jansta s ním uzavřeli řadu naprosto nepřehledných smluv, jejichž výsledkem bylo, že v druhé půli 90. let vlastnil Charouz dvacet pět procent akcií IPB a dobové články ho dokonce pasovaly na skutečného pána banky. Ať už Charouz IPB opravdu ovládal nebo ne, faktem zůstává, že banka jeho podnikům napůjčovala sedm miliard korun, které automobilový závodník nikdy nevrátil. Než se po pádu IPB v roce 2000 nový majitel stačil rozkoukat, převedl Charouz většinu dluhů na podniky, které skončily v bankrotu, a naopak skutečné peníze zachoval v podnicích, které neměly s úvěry nic společného." ( Respekt, 23.4.2006, autor  Jaroslav Spurný)

a dále například server idnes.cz :

http://ekonomika.idnes.cz/stat-prodava-charouzovy-dluhy-dzm-/ekonomika.aspx?c=A030119_222633_ekonomika_pol

Vzhledem k tomu, že tyto informace jste veřejně ani Vy nerozporoval, z výše uvedeného plyne, že zhruba 5 miliard korun za Vás zaplatili daňoví poplatníci. Pět miliard, to je suma, kterou si většina z nás smrtelníků ani neumí představit. Je pozoruhodností této země, že člověk jako Vy nedře ve vězeňském kamenolomu a nikdo mu dodnes nezabavil veškerý možný majetek.

Je neskutečné, že dokonce máte žaludek chtít, aby se Vám kdokoli omlouval.

V téhle zemi chybí peníze pro staré a nemohoucí lidi. Chybí peníze pro chudé rodiny s dětmi. Chybí peníze ve školství, ve zdravotnictví i na důchody. Navzdory tomu, že miliony slušných lidí tu pracují a odvádí poctivě daně. Je to díky zlodějům, kteří tuto zemi rozkradli a rozkrádají.  Je to díky politikům, policistům a státním zástupcům, kteří to umožnili a stále umožňují. I oni už měli být dávno za katrem a dělat společnost svým komplicům. A zloděj není jen ten, kdo krade dvacky z kabelek, ale také nóbl pán, který krade peníze škrtem pera za spolupráce ředitele banky. Vás pane nikdo nežaloval ani neodsoudil. Vaše činy jsou promlčené. To ale neznamená, že jste bez viny.

Půjčil jste si několik miliard a ty jste nevrátil.

Zatímco Vy jste bohatl, naše země chudla.

Stále dlužíte mně a všem lidem,  na které se okolo sebe podíváte, protože Vaše dluhy jsme platili my, prostí občané.

Pro mě jste člověk, co okradl mou zemi.

Omlouvám se, měl jsem to o Vás napsat hned.

Ale pravda, otázka nestojí jenom, kdo všechno kradl, ale také kdo vám to dovolil.

Věci, lidi i činy bychom vždy měli jmenovat pravým jménem.

To je první krok k tomu se zlodějnami skoncovat.