Ve Sněmovně mají strany mandát asi od 80-ti procent voličů, což odpovídá zhruba 45 procentům oprávněných voličů. Jinými slovy - ve Sněmovně jsou zastoupeni delegáti méně než poloviny občanů. Platit si je musí ale všichni. V případě voleb do Senátu je to ještě nespravedlivější - stát zaplatí stranám za jejich vítězné kandidáty slušnou sumu  - 900 000 ročně  - tedy 5,4 milionů korun. Nezávislý kandidát ale nedostane za vítězství ani kačku. Stranám se samozřejmě hodí investovat do kampaně, protože nejde jen o politické body, ale i o peníze. Až budete zase hlasovat, vzpomeňte si, že každému senátorovi zaplatíte 4 miliony ve mzdě, 6 až 9 milionů na náhradách a 5,4 milionu jeho straně. Celkem vás stranický senátor vyjde nejméně na 15 milionů za jedno volební období. Nestraník pak na 10 milionů. Slušný nestraník by mohl stát jen 4 miliony za mzdu, protože náhrady si senátoři ani poslanci vybírat nemusejí. Jak víme, málokdo tomu ale odolá a jak víme, někteří zastupitelé si prý za náhrady koupili i luxusní byt.

Pokud se dnes řeší mantinely prezidentské kampaně - je načase. Začít by se ale mělo jinde. V médiích. V momentě, kdy se ukázalo, že třeba já bych mohl ohrozit stranické kandidáty, spustila se mediální štvanice plná pomluv, polopravd a lží. K mému překvapení se připojila i Česká televize naprosto zkreslující reportáží v pořadu Reportéři ČT. Navzdory faktům redaktoři vybrali a z kontextu vyjmuli několik zdánlivě negativních faktů a odvysílali něco, za co by se nemusela stydět normalizační televize. Česká televize mimojiné vědomě a podvodně zatajila jednu z mých firem, kde jsem majoritním vlastníkem, aby vypočítali, že je moje podnikání za posledních 13 let prý 50 tisíc v mínusu a jsem tedy ve skutečnosti neúspěšný a tedy prolhaný.
Nejde jen o mě, jde o princip. Nezávislý kandidát nemá proti etablované, bohaté  mocenské mašinérii šanci.
Mohu dokola opakovat, nejsem podvodník, nekradu, nikdy v životě jsem neměl ani dotaci, ani veřejnou zakázku, ani úvěr na svoje podnikání či bydlení a vydělal jsem si do svých 40-ti let něco přes 40 milionů korun. Moje dosavadní podnikání bylo v součtu ziskové, nikoliv ztrátové jak lživě uvedla Česká televize. Je ziskové ne díky kamarádům, ani z veřejných peněz. Jen dobrou prací nebo úspěšnými investicemi.
Navzdory pravdě a faktům ze mě Česká televize, placená z veřejných peněz, udělala neúspěšného nýmanda a téměř podvodníka. Lidé na ulici odmítají podpořit mou kandidaturu do Senátu, protože v televizi bylo, že jsem podvodník.
Zažívám největší bezmoc ve svém životě. Vím, že televizi donutím k omluvě a snad dostane po stížnosti i pokutu. Ale už nikdy nikdo nevrátí zpět lži, které teď republikou kolují. 

Média jsou mocná zbraň a političtí stratégové je umí využívat - ve svůj prospěch i neprospěch konkurentů. Jen si všimněte - Okamura podvodník a vzápětí má příloha Lidových novin rozhovor s manželkou nadějného kandidáta Fischera. Fischer je studený patron, a tak je potřeba ho zjemnit a přiblížit lidu - k tomu je ideální jeho věrná žena, která prodělala rakovinu. To přece dojme. Zdám se nechutný? Ne, nechutný je ten, kdo svou ženu a její nemoc používá jako vábničku na voliče.
Vadí vám, že Fischer byl kariérní komunista? Tak to napravuje příloha Práva, která zveřejní rozhovor s Fischerovou spolupracovnicí, která byla zároveň spolupracovnicí disidenta, prezidenta Havla.
Taky bych mohl dojímat rakovinou mojí maminky, ale je to zvrácené. Napravovat si morální selhání disidenty, to už vůbec nemusím. Ostatně slušného komunisty si vážím víc než mnohých pseudodisidentů.

Mediální masáže, lži a manipulace zatím nikdo nekoriguje a evidentně se k tomu ani nechystá. Navzdory tomu, že vyspělé země mají regulační orgány - takové profesní novinářské "komory", k nimž se mohou oběti mediálních štvanic odvolat. I v ČR se o podobném institutu uvažovalo a vydavatelé dokonce slibovali etický kodex. Pod tlakem hrozby přísného mediálního zákona. Nakonec vše usnulo a lže se v podstatě bez ostychu, protože soudy mediální oběti nijak nechrání. A ty, kteří dnes řeší, jak ztížit financování kampaně nezávislým kandidátům, to nijak nezajímá. Taky proč, když mnohá média zatím dobře slouží svému účelu.

(tento komentář jsem napsal pro Deníky Bohemia)