Co je největší problém české justice? 

V každém případě je dobře, že Pospíšil, byť po neuvěřitelně dlouhé agónii, odchází. Jde totiž o to, že zásadním problémem české justice byli vždy ve své podstatě ministři spravedlnosti. Lidé malí, bez vize, svázaní s profesní lobby, lidé bez schopnosti nadhledu, pohledu na celek a bez vůle a touhy měnit systém k lepšímu. 
Nemohu mít za zlé, že zákonodárci či jednotliví ministři se upínají k jednotlivostem, ke konkrétním zákonům a jejich prostřednictvím si slibují změny k lepšímu. Ministr spravedlnosti by ovšem měl mít pohled širší. A hlubší. Jednotlivé zákony jsou houby platné bez vymahatelnosti, bez odpovědnosti za jejich naplňování, bez sankcí a samozřejmě bez morálnosti celého justičního i vládního aparátu, bez etické, morální podstaty celé legislativy.
Navzdory mediálním mýtům, navzdory hlouposti, neschopnosti mnoha jiných ministrů spravedlnosti, je dnes už bývalý pan ministr Pospíšil vrcholem neschopnosti, hlouposti i všehoschopnosti v tom nejhorším slova smyslu. Systém práva už tak morálně slabý, vychýlený k nespravedlnosti, lámal a pokřivoval k absolutním zvěrstvům. 
Nejsmutnější je, že právnické obci to zčásti vyhovuje, protože komplikované a špatné zákony přináší kauzy a byznys a ta část, která to vidí z většiny mlčí, aby ji zbylé stádo nevyvrhlo. 

Pospíšil trumfl všechny kmotry

S plnou vážností prohlašuji, že Pospíšil nadělal více zla, než desítky Janoušků, Pitrů nebo Jurečků. Je právem každého byznysmena lobovat za svůj byznys. Je povinností ministra spravedlnosti bojovat za rovnováhu právního systému, za spravedlnost. Ano za spravedlnost, byť je to cíl právně neuchopitelný. Právo tu není pro zákon a paragrafy, ale jen a jedině pro dosažení maximální míry spravedlnosti.
To, že vládne korupce a kmotři je jednoznačně díky nefunkčnosti právního systému. 
Navíc pan ministr Pospíšil už druhé funkční období usilovně prosazuje systémovou podporu zločinu.
Tak jako Klaus úmyslně ignoroval návrhy na pojistky proti tunelování fondů na počátku devadesátých let, tak stejně dnes Pospíšil vědomě Klausem a Kočárníkem později zavedené pojistky ruší a mění či se pokouší měnit ostatní zákony tak, aby šlo majetek ukrást a kradené zlegalizovat a zároveň, aby se ztížila možnost motivovat případné spolupachatele ke svědectví.
Vše lze lehce doložit na jednotlivých navrhovaných paragrafech z Pospíšilovy dílny. 
Jistě - zákony nejsou z Pospíšilovy hlavy - píše je za něj tým právnických lobbistů v čele s panem Eliášem - jenže odpovědnost ministra nelze tím nijak sejmout. 
Viz pokusy o novely Obchodního a občanského zákoníku či nový trestní a korporátní kodex - vypuštění pojistky proti tunelování a navazující návrh ustanovení občanského zákona, kde Pospíšil navrhoval, aby kradený majetek nabytý v "dobré víře" nešel - ano čtete dobře - NEŠEL vrátit zpět původnímu majiteli. A samozřejmě zrušení účinné lítosti u korupce a absolutní negace institutu korunního svědka v případě korupce nebo pokus o zákaz odposlechů v korupčních kauzách. 
Výše popsané je jen část zvěrstev, za které by patřil Pospíšil ne na ministerstvo, ale na Bory. Protože jde skutečně o cílený útok na právní systém a jeho likvidace ve prospěch organizovaného zločinu - nikoli toho filmového, ale toho skutečného - tedy síti politiků a kšeftařů parazitujících na děravých či úmyslně špatných zákonech a na nefunkčním justičním systému. A to jsem ještě ani nezmínil stav českého soudnictví, které by si také zasluhovalo důkladnou reformu, jelikož v současnosti nemá kvůli protichůdným rozsudkům při stejných důkazech, justičním omylům, opilým soudcům či různým průtahům důvěru české veřejnosti.

Parťák exekutorů

Občas čteme pochvalné glosy, že Pospíšil reaguje na exekutorské excesy. To je opravdu dobrý vtip. Anebo vzato vážně, lež. O exekučních excesech mluví neziskovky už léta a občas i média. To, že vláda dnes přijala některé mnou a mými kolegy navrhované změny je sakra zpozdilé a přichází to až po gruntovní mediální masáži.
Už téměř před více dvěma lety jsme začali lobovat za jedny poplatky z více dluhů u jednoho věřitele a dlužníka a o snížení odměn pro exekutory za marginální dluhy. Principem vymáhání dluhů totiž je uspokojení věřitele, nikoli zničení dlužníka a uspokojení exekutora.
Pospíšil naše návrhy přetvořil tak, aby mediálně zabraly a zároveň dlužníkům nepomohly. Poloviční poplatky se totiž dle jeho návrhu budou vztahovat jen na dluh, který dlužník do daného termínu uhradí - jenže ze zákona k uhrazení nesmí použít zablokované peníze z účtu, prodat zablokovaný majetek ani si půjčit a ručit zablokovaným majetkem.
Takže na slevu dosáhne málokdo a kupodivu ani ten, kdo by jinak s placením problém neměl. Cílem opět je maximální likvidace dlužníka, maximalizace zisku pro exekutora a nulový efekt pro věřitele.Tomu je totiž úplně jedno z jakých peněz se dluh uhradí i kolik dostane exekutor. Chce jen zpět své peníze.

Spravedlnost nade vše

Spisovatel  J.N.Večerníček kdysi před lety žádal tehdejšího kandidáta na ministra spravedlnosti Pospíšila o spolupráci nad řešením justičních omylů a zločinů. 
Ministerský kandidát vzkázal po asistentovi, že nemá na justiční omyly čas, protože se blíží volební kampaň.
Neumím si představit lepší reklamu pro kandidáta na ministra spravedlnosti něž osvobození nevinně odsouzených ( a dopadení skutečných pachatelů). Ministr spravedlnosti, který tohle nechápe a necítí, nemá na ministerstvu co dělat. 
A abych nezapomněl - i já se přidávám k dlouhodobé výzvě ať pan ministr předloží svou utajovanou tuším že rigorozní práci k expertíze. Slíbil to už před dvěma lety a stále ta práce nikde. 

"Práce" ministrů spravedlnosti je tou příslovečnou kapkou, která mě přivedla k názoru, že partajnický adept, bez jakékoli vize a touhy pracovat na změnách k lepšímu, nemá na ministerském postu co dělat. 
Vláda, správa veřejných věcí nesmí být trafika, honorář za hlasy stranické kliky. Je to skutečně zodpovědná manažerská, tvůrčí a vizionářská práce pro lidi typu Bati nebo Steva Jobse. 
Dokud to nepochopíme, budeme se v krizích morálních i ekonomických utápět cyklicky dál a dál. 
To není proklamace ale fakt - za současnou světovou krizí nejsou nějaké nezvratné ekonomické faktory, ale prosté korupční a nemorální propojení politiků a lobbistů v americké vládě.
Myslet si, že politici krizi vyřeší je směšné - oni jsou její příčinou. Ti světoví i ti čeští. Ministr Pospíšil patřil k těm, po nichž škody budeme napravovat ještě dlouho.