Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svoboda slova není svoboda lhát. Média škodí politice

22. 02. 2012 8:30:00
Na svět se dostala tajná zpráva - kandidát ČSSD na prezidenta by mohl být Jiří Dienstbier. Informaci vynesl prý hejtman David Rath a hned se stal terčem kritiky v ČSSD. Prý je to naschvál a chyba. A to by mě zajímalo proč? Copak není správné představit kandidáta co nejdříve a dát veřejnosti čas si ho prověřit? Rozumím obavě, že se kandidát vyšťaví - koneckonců ODS také s kandidátem nespěchá a stejně tak ostatní strany. Příčin je několik a bylo by laciné vše hodit jen na politiky a politikaření. Pravda, politici bohužel stále podléhají mantrám reklamních a PR agentur. Politickou kampaň si pletou s reklamou na prací prášek. Skutečně, u komerčních výrobků platí pravidlo, že nejvíc zabírá novinka, třebas je ve skutečnosti obsah stejný. Ano "nová bílá prací síla s novou formulí pro běloskvoucí efekt", tohle skutečně zabírá.

Pro reklamky je taková kampaň nejlehčí - vezmou jednoho kandidáta dva měsíce před volbami, zabalí ho do hezkých slov a vyvěsí na všechny tabule v okrese. Pak se kasíruje a máme hotovo na další čtyři roky.Jenže prezident není přece Ariel ani čokoládová tyčinka(ani poslanec či senátor). Tragikomická je už jen myšlenka, že takovou osobnost vybíráme a diskutujeme pár měsíců před volbami. I mně nedávno jeden přítel, politický komentátor, zcela vážně radil, abych svou kampaň spustil těsně před volbami. Myslel to dobře, ale panebože, až ohlásím nějakou kandidaturu, tak prostě budu pokračovat v tom, co dělám dosud - a buď to bude voličům stačit nebo ne. Mají přece právo zvolit člověka takového, jaký je po celý svůj život - ne něčí obraz vymalovaný měsíc před volbou.

Být zastupitelem veřejnosti musí přece být vrchol profesní úspěšné kariéry - kde není třeba žádný billboard, protože lidé danou osobnost znají. Vědí, jak je daný člověk pracovitý, slušný, poctivý. Na kandidátkách by neměla mít místo žádná anonymní šmudla ze stranické kandidátky. Já vím, takový člověk lépe poslouchá své lídry - jenže lídrem, šéfem poslance či hejtmana jsou voliči - ne kmotři ani stranické sekretariáty.

Média ničí politiku - dělají z ní nepravdivou sci-fi

Tady se dostáváme k další příčině současné strategie tajit kandidáty - média. Podle mého soudu by bylo dobré, aby každý, kdo chce vstoupit do veřejného života, byl veřejně aktivní - a média by si takových lidí měla všímat. A to dlouhodobě. V regionech je spousta lidí, co mají za sebou velmi skvělou minulost, velký kus práce a mohli by být tahouny i v politice. Jenže ti novináře absolutně nezajímají, i kdyby ohlásili sto kandidatur. V případě, že kandidaturu ohlásí mediálně známá osobnost, pak se jí dostane dost mediálního prostoru, ale málokdy je zaplněný tím, čím by měl být - tedy prací a vizí dané osoby.

Já jsem ještě žádnou kandidaturu neoznámil, ale papíru se o mně už popsalo hodně. Drtivou většinu novinářů vůbec nezajímalo, proč bych chtěl kandidovat, čeho bych chtěl dosáhnout, na čem pracovat - ale kdeže - nejdůležitější byly drby, lži smíchané s polopravdami o naprosto nepodstatných věcech. Některé lži byly až legrační - jeden novinářský elév naznačoval, že za mojí publicitou jsou úplatky. Přestože ona novinářka ode mne nikdy nic nedostala, tak tenhle nesmysl v článku napsala. Nebo právě proto? O tom, že se cpu do médií napsal i Reflex, a to poté, co jsem odmítl rozhovor pro Reflex s tím, že chci omezit svá mediální vystoupení a vzdal se i pozice mluvčího naší asociace cestovek.

Věřte mi že, že pokud bych byl ochoten platit, tak za to, že si mě novináři přestanou alespoň z poloviny všímat. A nejde ani o to, že o vás píší, ale o to, že lžou.

Kdybych se neznal a pročetl noviny a internet za poslední měsíc a půl, pak se musím zvednout a přinejlepším se zfackovat. Za to, že se tak vypočítavě cpu do politiky, protože mi krachují firmy a nemám peníze a těch šedesát v senátu mě zachrání, protože jsem politický neumětel a švejk a do všeho se pletu, protože jsem chladný v posteli a odkopl jsem gejšu číslo 2.

Stačil měsíc a z mediálního miláčka Okamury média udělala naprosto blbé hovado.

A věřte, nezměnil jsem se ani o milimetr. Ten, kdo se změnil, byla média. Novináři mě přes deset let potkávají v senátu i parlamentu, přes deset let jim posílám návrhy a zprávy věnované legislativě nebo veřejným problémům. Přesto jsem prý v politice nováček. Omlouvám naše novináře, netuší, co to je politika. Politika není politikaření - tedy boj moc v sekretariátech nebo jimi napříč. Politika je starost o věci veřejné. Snad to jednou novinářům i politikům dojde.

Svoboda slova není svoboda lhát

A tady, u nekompetentních a neodpovědných médií a novinářů je kámen úrazu - proto se bojí strany oznámit jména svých favoritů, protože mediální tlak by na ně byl nejen obrovský, ale čelili by dnes a denně pomluvám a lžím. A co si budeme povídat - vždycky se najde pár lidí, kteří nějakým nesmyslům uvěří. Ať už budu kandidovat nebo ne - jednou z dalších věcí, kterou budu s přáteli prosazovat, bude změna zákonů o médiích. Směrem k větší odpovědnosti. Svoboda slova nesmí narušovat svobodu mého soukromí. Svoboda slova není svoboda lhát.

Typickým příkladem poslední doby je pondělní reportáž o mé osobě v pořadu Reportéři ČT, kdy jediným cílem bylo lživě pomluvit a dehonestovat mojí osobu a ukázat jí mimojiné jako neúspěšného podnikatele, který vlastně nic nedokázal. Redaktoři Michael Fiala a Marek Wollner v této reportáži plné lží a polopravd záměrně zamlčeli mojí firmu, kde jsem majoritním vlastníkem a to je moje fyzická osoba - živnostník, přestože jsem redaktora na tuto firmu také upozornil. Jako fyzická osoba jsem za své osobní podnikání - převážně v rámci zajišťování služeb cestovního ruchu - dosud utržil přibližně 150 (stopadesát) milionů korun, řádně tyto příjmy doložil finančnímu úřadu, a nikdy jsem za posledních 15 let nebyl ve ztrátě, ale vždy v zisku. Celé moje podnikání je tedy dlouhodobě ziskové a nikoliv ztrátové, jak uvedla zcela lživě Česká televize. Je děsivé, že veřejnoprávní Česká televize vyrábí za naše veřejné peníze (koncesionářské poplatky) reportáže, jejichž účelem je takto lživě manipulovat s veřejným míněním. Je neuvěřitelné, že je Česká televize nástrojem politického boje. Můžeme jenom spekulovat o tom, na čí objednávku tato reportáž vznikla a za jakou protihodnotu. Kolik dalších reportáží je takto zmanipulovaných? Jsem přesvědčen o tom, že tento způsob práce není v České televizi legitimní ani legální. Bude za to ale někdo konkrétní potrestán?

Ústava a navazující zákony chrání naše osobnostní práva - k nim patří právo na důstojnost a soukromí. Nikdo nesmí o nás lhát ani nás lživě zesměšňovat a ponižovat. Neplatí tu ani rozdíl mezi veřejně činnou osobou a soukromníkem. Před ústavou jsme si rovni - a lhát se o nás nesmí o nikom. Abychom si rozuměli - zopakuji ještě jednou – každý ať si píše, co chce - ale nesmí o jiné osobě psát nepravdy, které ji vážně profesně či občansky poškozují. Tyto lži nesmí média publikovat a pokud ano, tak s rizikem sankcí. V zemích západní Evropy fungují orgány, které dozorují média a jsou rozhodčím orgánem pro stížnosti. Takový orgán tu už dávno chybí – máme Syndikát novinářů a jeho etickou komisi - obojí je naprosto nefunkční.

Pojďme se zamyslet nad tím, že by se vydavatelé a profesionální novináři povinně sdružili v mediální komoře, která by byla pak rozhodčím orgánem v případě stížností na novinářské prohřešky. A měla by možnost udělovat sankce - a sakra citelné. Když někdo na lži o Vondráčkové či Vieweghovi vydělá milion, tak ať pokuta je dva miliony. Věřte, že nejen bulvár (vlastně co už není bulvár?), ale prakticky všechna naše média by byly méně šťavnaté - ale tak trochu by se nám dýchalo lépe. A ty nové zážitky - při čtení novin bychom mohli textu alespoň zčásti věřit. Pokud bychom museli číst jen ověřené informace, pak by byl třeba výše zmíněný hejtman Rath méně obludný a démonický. Ale při hledání témat – nových, neotřelých - bychom pak třeba narazili právě na ty nové nadějné osobnosti - jako je třeba pan Dienstbier a nemuseli bychom se bát dát je veřejnosti v plén.

Ideální by pak bylo, aby kandidáti kamkoli by ohlašovali své ambice třeba i 4 nebo 6 let dopředu - voliči by mohli sledovat jejich stávající práci a kandidáti by si mohli nanečisto vyzkoušet odpovědnost vůči druhým a pracovat pro ně zatím mimo mandát.

Volby by měly zhodnotit dosavadní práci každého z nás a nikoli výši investice do reklamní kampaně. Můj názor totiž je ten, že kdo pro druhé nepracoval před volbami, nebude pro ně pracovat ani po nich.

Ne Bůh, ale média nám v tom budiž milostiva.

(tento komentář jsem napsal pro Středočeské a Zlínské deníky)

Autor: Tomio Okamura | středa 22.2.2012 8:30 | karma článku: 48.42 | přečteno: 135033x

Další články blogera

Tomio Okamura

Europarlament porušuje Úmluvy OSN

V debatě o kvótách nezazněla jedna zásadní věc. Rozhodnutí Evropského parlamentu o kvótách odporuje "Úmluvě o právním postavení uprchlíků”, kterou přijaly všechny členské země OSN.

6.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 39.76 | Přečteno: 2224 | Diskuse

Tomio Okamura

Muslimský teror

Tak jako vždy také poslední muslimský teror v Londýně vyburcoval politiky, aby se předháněli ve slovech soustrasti a lítosti.

14.6.2017 v 13:29 | Karma článku: 44.13 | Přečteno: 4639 | Diskuse

Tomio Okamura

Odvolatelnost politiků

Přestože už stále víc lidí pochybuje o tom, že žijeme v demokracii, stále velmi málo lidí tuší, co to skutečná demokracie doopravdy je.

26.4.2017 v 12:27 | Karma článku: 40.81 | Přečteno: 2316 | Diskuse

Tomio Okamura

Arab může, Trump a Lucie Bílá nesmí

Svět se dnes rozdělil na ty, co stavějí ploty a na ty, co proti nim protestují. Ti, kdo chtějí plot - ať je to Donald nebo Lucie Bílá, jsou v očích mainstreamu odsouzeníhodní zločinci.

29.1.2017 v 14:00 | Karma článku: 49.31 | Přečteno: 38890 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Lubomír Vít

Je křesťanství jenom pohádka?

To do nás vtloukali komunisté. Ve škole nás učili, že náboženství vzniklo aby ovládalo masy. Dokonce byla písnička, poručíme větru dešti,kdy má pršet a kdy vát.

18.11.2017 v 16:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 |

Mirka Švarcová

Mí prarodiče jsou pašáci!

Procházím se po domě, je ve mně malá dušička, je mi úzko. V tom domě jsem strávila celé svoje dětství. Krásné dětství. S babi a dědou v líbánkách i hádkách, ale vždy s nimi byla ve finále velká legrace.

18.11.2017 v 15:37 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 163 | Diskuse

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 8.86 | Přečteno: 154 | Diskuse

David Gruber

Hlubiny študákovy duše – písemka z matematiky 1939 – prezidentští kandidáti v roce 2017

Včerejší den se týkal studentů, televize Nova tedy měla o nich klasický film z roku 1939. Zajímalo mne, jaké příklady měli septimáni na závěrečnou písemku z matematiky. A co ty příklady vypovídají o úrovni vzdělanosti tehdy a dnes

18.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 607 | Diskuse

Jitka Štanclová

Výjimečný den

Jsou dny, které se vám zapíší do paměti a ponecháte si je tam uchované na celý život. Tak to cítím i já.

18.11.2017 v 10:42 | Karma článku: 14.05 | Přečteno: 217 | Diskuse
VIP
Počet článků 147 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 79959

Mám moravsko-japonsko-korejský původ (maminka pochází z Bystřice pod Hostýnem ve Zlínském kraji, tatínek z Japonska), žiju více než 35 let v České republice a žil jsem v dětství také necelých 10 let v Japonsku. Jsem zastáncem přímé demokracie, tedy systému přímé odpovědnosti politiků vůči občanům a zároveň větší možnosti přímého zapojení občanů do ovlivňování veřejného dění. Jsem předsedou parlamentního Hnutí Svoboda a Přímá demokracie (SPD) www.spd.cz https://www.facebook.com/hnutispd

https://www.facebook.com/tomio.cz

https://twitter.com/tomio_cz

www.tomio.cz

http://www.japafoods.cz/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.