Aktuální volby ukázaly znovu slabiny našeho volebního systému a tyto slabiny jsou velmi silné a zcela zásadně podkopávají důvěru občanů v politiku – přesněji potvrzují fakt, že do skutečné demokracie máme ještě velký kus cesty.
V krátkých odstupech nás čekají volby parlamentní, evropské, komunální a volba prezidenta republiky. Proto navrhuji, abychom zahájili ve Sněmovně diskusi o změnách volebních zákonů a volebního systému. Tento návrh ale Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda tvrdošíjně odmítá.
Tohle je téma, nad kterým bychom se měli všichni zamyslet - vláda, parlament, legislativci a nejširší veřejnost, přičemž navrhované změny by v ideálním případě měli schválit občané v referendu. Náprava volebního systému je po krajských volbách ještě aktuálnější než dříve. Je potřeba udělat změny ve prospěch občanů a demokracie, nikoliv ve prospěch stranických elit a stranických oligarchií.
Po každých volbách se objevují podezření z manipulací s volebními lístky - například v komunálních volbách v obci Tatrovice na Sokolovsku získala 55 % hlasů ODS. 70 % obyvatel ale hned po volbách podepsalo petici, že ODS nevolili. Policie zjistila, že s volebními lístky se skutečně manipulovalo a stal se trestný čin.
Samozřejmě velkým rizikem i výdajem je dvoudenní hlasování, které je i ve světě prakticky unikátní, jelikož jsou volební urny ponechány přes noc bez dozoru ve volebních místnostech. Dvoudenní hlasování u nás bylo zavedeno v roce 1971, když se KSČ bála, že v reakci na normalizaci klesne volební účast. A myslím, že je na čase diskutovat opět zavedení jednodenních voleb, tak jako je tomu v drtivé většině demokratických zemí.
Pochopitelně když si stěžujeme na malou účast u voleb mimo těch do Sněmovny, tak je to také dané tím, že volebních termínů je příliš mnoho a synchronizují se jen senátní volby s krajskými nebo obecními. Vede to k permanentní volební kampani a oslabuje to disciplínu voličů, což má negativní vliv na volební účast. Přičemž není důvod, proč by se do zastupitelstev krajů a obcí nemohlo volit současně.
Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že například v roce 2012 se kromě Česka déle než jeden den pořádaly volby v Číně, Egyptě a Papui-Nové Guinei a také referendum v severním Kosovu.
Dále tu máme fenomén neplatného hlasování. Podíl neplatných hlasů může svědčit o mnoha věcech souvisejících s již zmíněnou kvalitou demokracie. Jednak to může být informovanost voličů o způsobu hlasování, ale také nástrojem falšování voleb.
V předchozích volbách do Poslanecké sněmovny tvořily neplatné hlasy pouze 0,7 % všech hlasů (zdroj: ČSÚ) a v případě evropských voleb pouze 0,43 %. V případě právě skončených krajských voleb bylo najednou neplatných hlasů násobně více. Proslýchá se, že skutečně dochází k manipulacím s volebními lístky a to i například zneplatňováním hlasů pro nevyvolené strany.
Statistika je v tomto opět pregnantní a neúprosná - ve Středočeském kraji jsme měli v průměru o jedno procento vyšší počet hlasů tam, kde jsme měli za hnutí SPD svého zástupce ve volební komisi.
Alarmující procenta neplatně odevzdaných hlasů měly zákonem určené orgány dle platného Zákona prověřit formou přepočítání těchto neplatně odevzdaných hlasů. Nic takového se ale nikde nestalo.
Vážené dámy a vážení pánové, pokud se tady kdokoli cítí být demokratem, mělo by mu zatrnout. Falšování voleb je něco, čemu se v současném systému zabránit evidentně nedá - na druhou stranu ale přece musí stát vyvinout maximální snahu, aby podvodům zabránil - a pokud tak zjevně nečiní, pak si přestaňme nalhávat cokoli o nějaké demokracii v naší zemi.
A toto je další velký problém, který léta marně zmiňují ústavní právníci a politologové – tedy, že neexistují nástroje k efektivnímu vynucování pravidel o průběhu voleb. Jedinou možností je zrušení voleb soudem, což je ale nesmírně silný zásah do demokratického procesu, a proto se toho soudy zdráhají - pokud nejde o donebevolající zvěrstva. A když tedy žádná sankce prakticky nehrozí, vyplatí se mnohým porušovat pravidla.
Nedemokratické je také pravidlo uzavíracích klauzulí pro koalice pro volby do Sněmovny, kdy dvě strany v koalici musí překonat desetiprocentní práh, tři 15procentní, čtyři a více 20procentní. Samozřejmě jde o účelovou bariéru nastavenou kdysi v době opoziční smlouvy proti tehdejší Čtyřkoalici. Dnes tahle blokace neumožňuje vytvářet transparentní koalice menších stran.
Samostatným tématem je elektronizace administrativního zázemí voleb - a vize elektronických voleb a samozřejmě změna k přímým volbám s odvolatelností volených zástupců. Právě zavedení prvků přímé demokracie by podle zkušeností z celého světa zvýšilo volební účast občanů a jejich zájem o veřejné dění.
Těch věcí, co je třeba řešit, jsou desítky a je načase, aby Sněmovna odstartovala veřejnou debatu - ostatně kdo jiný. Bohužel, jak jsem uvedl na začátku, Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda tuto diskusi a případné změny zcela odmítá. Nezbývá tedy než vyčkat výsledku dalších voleb do Poslanecké sněmovny příští rok v říjnu, kde voliči rozdají nové politické karty.
